Byla jsem v Českém ráji u kamarádky na chalupě. Vyrazily jsme na turistický výlet. Cestou k Prachovským skalám jsme minuly malebné koupaliště Pelíšek. Nyní zcela neudržované. Místní KČT už na to nestačí a noví následovníci zatím nejsou.
Pelíšek je podle pověstí bájný strážce a ochránce Prachovských skal. Žil prý v místních lesích, kde pěstoval bylinky darované od samotného Krakonoše a vařil z nich léčivé odvary. Právě po Pelíškovi bylo nazváno koupaliště, v srdci Prachovských skal. Je obklopeno hustými lesy. Napájení se děje z místního potoka, který pramení ve skalách nedaleko odtud.
U koupaliště stojí jeho strážce, duch Pelíšek, jehož plastika byla zhotovena roku 1939 podle návrhu L. Horáka.
Na místě bývalých šaten vyrostla úplně nová čajovna. Čajový altán Plující oblaka. Krásná myšlenka, nádherná realizace, skvělý nápad. Úžasné místo k zastavení a rozjímání. I s pohledem na brčálově zelený Pelíšek. Možná, kdyby fungoval jako koupaliště, nevznikl by zde čajový altán.
Inspirovali mě, jak udělat studený zelený čaj, jako živou stravu. Bezva nápad.
A tak mě zase napadá otázka, na kterou neznám odpověď. A ani místní pan obsluha to nevěděl. Jak je to s kofeinem v zeleném čaji? Je ho tam více nebo méně než v černém čaji? Dopídila jsem se totiž informací, které si vzájemně protiřečí. Uměl by mi to někdo vysvětlit?
Těší mě, že se najdou lidé, kteří dělají radost sobě i ostatním bez ohledu na zisk.
Přeji čajovému altánu Plující oblaka hodně spokojených zákazníků. Já spokojená byla. Co byla! Já byla přímo unešená. Že by plujícími oblaky?
Žádné komentáře:
Okomentovat