Lidé, které potkávám, mi
zrcadlí to, jak o nich smýšlím, a podle toho se k nim chovám. Stačí malá
změna v mém myšlení a rázem je vztah úplně na jiné úrovni.
Když jsem se tuto teorii
dozvěděla, nějak moc jsem si neuměla představit, jak to doopravdy funguje. A
tak jsem se rozhodla ji co nejdříve vyzkoušet.
Jeden člověk mi byl hrozně
protivný. V duchu jsem ho častovala podivnými názvy, které nejsou vhodné k
publikaci. Asi by z nich nebyl nadšen. Když jsme se potkávali, míjel mě
bez pozdravu (a to jsem starší a ještě k tomu žena) a z jeho očí jsem
četla označení podobná těm mým, kterými v duchu možná častoval on mě.
Uvědomila jsem si, že je to
princip zrcadla. To, co jsem si o něm myslela, mi zrcadlil zpět. „No potěš. To
se tedy nemám čím chlubit.“
Kdykoli jsem ho potkala,
koukala jsem na něj a v duchu si myslela, že je jiný. Nic víc.
Netrvalo dlouho a pozdravil
mě. Při dalším setkání prohodil pár slov.
A já zjistila, že mi není
protivný, jako dřív. A co víc. Najednou mi vůbec nebyl nesympatický. To bylo
tedy pro mě veliké překvapení.
Ono to vážně funguje.
Co je socilání zrcadlo se můžete dočíst na http://www.kurzweilova.cz/ zivot-v-zrcadlove-sini
Co je socilání zrcadlo se můžete dočíst na http://www.kurzweilova.cz/
Zajímavé a k zamyšlení. Kolikrát si říkám, že by nebylo na škodu změnit úhel pohledu na některé lidi. I když je to pekelně těžké, ne-li přímo nemožné :-)
OdpovědětVymazatBebe
Těžké to může být, ale nemožné to není. Chutě do toho. :)
Vymazat"pouhý" úsměv pro začátek je hodně silný nástroj. A vyzkoušený :-)
OdpovědětVymazatSouhlasím :-)
OdpovědětVymazat