Už jste to četli?
A mně se vybavil podobný případ, který se mi stal.
Do mého tehdy velkého bytu vlezl šváb. Byla to přímá úměra s bytem. Velký byt, velký šváb. OBRŠVÁB!!!
Doma jen já a dvě malé děti. Nejraději bych hystericky ječela, ale švába bych asi nevyděsila, za to mé děti ano. Tak jsem zatnula zuby a pochlapila se. Vzala Biolit, nastříkala a ….. nic. Vyzbrojena smetáčkem a lopatkou, hrůzou bez sebe (z toho OBRŠVÁBA) jsem šla do akce. Srdce mi bušilo až v krku. Obrácenou stranou smetáčku jsem toho opovážlivce majzla, pak otočila smetáček, smetla ho na lopatku a spláchla do WC.
Okamžitě se dostavil opojný pocit vítězství. Můj dům můj hrad byl zachráněn se zbraní v ruce před vetřelcem.
A příště už mi to půjde lépe.
Ale žádné příště se nekonalo. Náš dům mezi tím deratizovali a já tím pádem nevím, jak na tom jsem.
Vlastně vím. Dokážu zdolat každou překážku, vše, co mi vleze do cesty. A nepotřebuji k tomu žádnou chemii. Stačí mi smetáček a lopatka.
Vetřelci bojte se mě!
Lucie, vítej na lodi.
Jak je vidět, už tehdy jsem uměla překročit svoji komfortní zónu.
Inu, co se v mládí naučíš…….
Žádné komentáře:
Okomentovat